®K3

Dnes: "Vysvětlivky" na téma cestování !

 

Omezené cestování do zahraničí?!!!

Lidé měli omezenou možnost cest do zahraničí od února 1948 s malou vyjímkou v 68. roce až do roku 1989.

 

Relativně bez problémů mohl občan, pokud vlastnil pas, vycestovat pouze do tzv. zemí socialistického tábora.

 

Moje cesta do Maďarské lidové republiky (MLR). Samozřejmě  prostřednictvím SSM.

 

Do ostatních zemí (včetně Jugoslávie) mohli cestovat jen ti vyvolení. Ti k tomu potřebovali množství povolení z pracoviště, celozávodního výboru KSČ, odborů. Poté, když získali tzv. devizový příslib, obdrželi tzv. výjezdní doložku a mohli vycestovat.

 

Pro samotnou jednu cestu přes západní hranici jsem tedy tehdy bezpodmínečně potřeboval:

·                         platný pas,

·                         platné vízum,

·                         platnou výjezdní doložku,

·                         platné potvrzení o odevzdání vojenské knížky,

·                         platné potvrzení banky o přidělení devíz,

·                         platné okolkované celní a devizové prohlášení,

·                         a samozřejmě někoho uplatit, nebo mít někoho "nahoře"

 

 

Než jste se ocitnul za "železnou oponou", tak jste absolvoval přibližně toto:

Kromě platného cestovního pasu, jehož vydání bylo spojeno s nepředstavitelnými obstrukcemi, jsem bezvýhradně potřeboval z ciziny notářsky ověřené pozvání k návštěvě, které nesmělo být starší než tuším tři měsíce, v němž se sestra zavazovala uhradit veškeré možné náklady spojené s mým pobytem. Dále platný výpis z rejstříků trestů.

 

Zároveň do hry vstoupila vojenská správa, která vydávala písemný souhlas, případně nesouhlas s návštěvou. Mnohokrát jsem tam absolvoval stupidní školení ohledně špiónů. Další nezbytnou nutností byla žádost směřovaná na zaměstnavatele a ROH, zda-li také oni s vaší soukromou návštěvou souhlasí. Většinou písemně souhlasili, nicméně to bylo podmíněno dalšími instrukcemi a pohovory.

 

 

 

Na základě notářsky ověřeného pozvání, platného výpisu z rejstříku trestů, písemného souhlasu vojenské správy, zaměstnavatele a ROH, jsem na Okresním oddělení pasů a víz mohl vyplnit rozsáhlou žádost o výjezdní doložku. Žádost jsem mnohokrát přepracovával, neboť co úředník to jiný pohled na detaily. Nikdy se nestalo, že by úředník do žádosti cokoliv doplnil nebo jsem jí mohl opravit v kanceláři.

 

Když byla žádost konečně přijata, nezbylo než čekat na vydání výjezdní doložky, kterou jsem si musel vyzvednout osobně. Několikrát se stalo, že nebyla prý jakousi administrativní chybou v termínu hotova, a celou anabázi jsem musel absolvovat znovu, neboť všechna ta povolení a potvrzení měla určitou dobu platnosti.

S platnou výjezdní doložkou pak už jen zbývalo zajít na banku, kde jsem vyplnil žádost o přidělení devíz. Potom jsem si mohl zakoupit cca 25 DM na celou dobu pobytu, na což jsem dostal písemné potvrzení banky o jejich řádném nabytí. Před každým odjezdem jsem pak už jen musel odevzdat vojenskou knížku na což jsem obdržel písemné potvrzení opatřené kulatým razítkem. Německé vízum do pasu přicházelo do týdne od podání žádosti. Zbývalo nakoupit kolky, vyplnit celní a devizové prohlášení a vyrazit.

To se však mnohým nepovedlo, ani na několikátý pokus. -ZAMÍTNUTO-

 

Pozor obrázek dole z prosince 1989 to už bylo rozhodnuto "takřka" o všem a stát dovolil každému občanovi vycestovat  na západ a mohli jste si vyměnit maximálně 40 marek, nebylo to mnoho, ale alespoň něco .......

Checkpoint Charlie, přechod do západního Berlína nás "propustil" do jiného světa. My o nich věděli málo, ale oni  na nás byli doslova natěšení. Zkoupili jsme levné zboží, udělali útratu  i když malou a hlavně jsme je zbavili obav z toho, že za jejich hranicí je nepřítel. První kroky samozřejmě vedli do velkých obchodních domů, ale nezapoměli ani zajít do Můzea - Berlínská zeď a měli jsme z něj opravdu radost i proto, že pro nás cizince z Východu byl bezplatný vstup.....

V roce 1990 bylo cestování už o něčem jiném a tak jsem si vyskoušel co je to "vandrovat po Evropě", to si v naší rodině vyskoušel  naposled můj děda v roce 1924, táta to už nestihl jel totiž na svazáckou brigádu.....

Zpět