®K3

Dnes: "Vysvětlivky" na téma elektrárna !

 

29.  dubna 1986 SSSR: havárie reaktoru

Moskva (ČTK) - Rada ministrů SSSR v pondělí oznámila,  že na Černobylské  jaderné elektrárně (Ukrajina) došlo k  havárii, při níž byl poškozen jeden z  reaktorů. Jak uvádí  zpráva TASS, jsou podnikány kroky k odstranění následků a  postiženým je poskytována pomoc. Byla vytvořena vládní komise.

Ve  světě došlo k podobným haváriím nejednou. Jak uvádí TASS,  havárie v  Černobylské jaderné elektrárně je první havárií  toho druhu v Sovětském  svazu.

 

 

To jsme se tehdy nedočetly

Historická  fakta: Počet bezprostřední obětí se pohyboval mez šesti    osmi tisíci lidí. Na Ukrajině bylo zamořeno přes pět  miliónů hektarů půdy, ve  2180 postižených městech a obcích  žilo na 2,6 miliónu obyvatel. Do dubna 1993  zemřelo na následky  katastrofy 13 000 lidí, 25 000 dosud žijících osob má status  obětí havárie. Československé úřady v tisku dlouho skutečný  rozsah havárie  zamlčovaly.

Havárie

Noc z pátku na sobotu 26. dubna 1986. Na velínu 4. bloku jaderné elektrárny v Černobylu se technici připravují k povinnému tzv. turbínovému testu. Chtějí odstavit reaktor a změřit, jak dlouho se bude ještě otáčet turbína parogenerátoru při náhlém odstavení přívodu páry. Jedna hodina a dvacet minut po půlnoci. Experiment vrcholí. Nyní bude třeba úplně odpojit automatické zabezpečovací systémy včetně okruhu havarijního chlazení. Pak už bude ohromný reaktor se 185 tunami vysoce radioaktivního materiálu (nálož 1000 hirošimských bomb) řízen jenom ručně.

O tři minuty později zaznamenají inženýři v informačním centru červené světlo, které hlásí, že hlavní operátor u řídicího pultu reaktoru stiskl tlačítko úplné odstávky. Pár vteřin na to však začíná děsivě stoupat výkon reaktoru. Strašlivé horko křiví havarijní tyče a rozpouští pouzdra palivových článků. Na velínu panuje nepředstavitelný zmatek. Pozdě. Jaderná reakce už je mimo kontrolu. Uvnitř reaktoru se uvolňuje vodík. Halou se rozlehne ohlušující detonace. Reaktorová nádoba se bortí. Ovládací panely čtvrtého bloku osvětlují už jen záblesky zkratových jisker. O několik okamžiků později přichází další, ještě silnější exploze. Atomový oheň odmrští betonový kryt reaktoru o váze 1000 tun.

V té chvíli už vzduchem vibruje smrtící radiace. Není ale možné ji ničím změřit. Zaměstnanci elektrárny později popsali, že všechny dozimetry po výbuchu „shořely“. Ručičky měřicích přístrojů prostě vyskočily na maximum a tam už zůstaly. Krátce po výbuchu už odvážejí první požárníky, kteří hasili oheň na střeše strojovny. Ti musejí být později pohřbeni ve speciálních kovových rakvích, protože jejich těla jsou silně radioaktivní. Říká se, že ještě dnes nad jejich hroby pípá dozimetr.

Utajení

Katastrofální vliv na průběh černobylské tragédie měla typická sovětská snaha všechny neúspěchy zatajit.Gorbačov oficiálně promluvil o Černobylu až osmnáctý den po havárii. Padesátitisícové město Pripjať, sousedící bezprostředně s elektrárnou, bylo evakuováno až 36 hodin po havárii. Samotný Černobyl dokonce až za osm dní. Den po havárii se ve škole vzdálené na dohled od hořícího reaktoru stále ještě vyučovalo!

Měsíc po havárii sovětské vedení zakázalo sdělovacím prostředkům publikovat další zpravodajství o Černobylu. Později se ocitly pod přísnou kontrolou i veškeré zdravotnické údaje o postižených. Téměř tisíc lékařů ze zvláštního střediska radiační medicíny v Kyjevě nesmělo po léta uveřejňovat žádné výsledky svých prací. Všechny materiály se musely předkládat ke schválení ministerstvu jaderné energetiky. Podobně tomu bylo i s informacemi o radioaktivním zamoření. První mapy postižených oblastí byly zveřejněny až v roce 1989. Ještě v roce 1988 mohl být v SSSR trestně stíhán každý, kdo vlastnil nepřihlášený dozimetr.........

NEJVĚTŠÍ JADERNÁ HAVÁRIE VŠECH DOB měla i další dohry, spoustě lidem udělala ze života peklo!

Další informace a fotografie si prosím najděte na internetu.

"ONI" chtěli poručit větru a dešti a tak to dopadlo........ i takový byl socialistický systém.

"Kuriozity"

Následky černobylské havárie jsou patrné dodnes města jsou stále opuštěná a výskyt rakoviny u lidí žijících v blízkém okolí je vysoký. Poslední studie z uzavřené zóny, ukazují, že místo se stává přírodním "rájem".

Jeleni a další zvěř se prohánějí okolo zpustlých domů z jejichž střech roste tráva. Rostliny vše zarůstají, žije zde mnoho zvěře například i rys, kůň Přewalského, orel a další plachá a vzácná zvířata.

Situace v regionu se pomalu mění. Zpočátku mnoho zvířat zahynulo v důsledku vysoké radiace. Červená barva uschlých borovic v okolí katastrofy dala jméno celé oblasti - Červený les."Teď to už není Červený les, ale normální zelený les s břízami," říká Sergey Gaschak z Mezinárodní radioogické laboratoře v Kyjevě. A do prázdných měst, která museli lidé opustit se nastěhovala zvěř. "Divočákům se moc líbí bydlet v opuštěných vesnicích a objevil jsem mnoho ptáků hnízdících na budovách," dodává Gaschak. Zdá se, že díky expozi přetéká oblast životem.

" V zóně okolo reaktoru jsem narazil na zajíce a blízko hnízdili ptáci," říká Gaschak o své návštěvě u 70 metrů vysokého hangáru, který zakrývá havarovaný reaktor sarkofágem.Ačkoli se zdá, že život v okolí Černobylu vzkvétá, ne všichni považují místní zvěř a rostliny za zcela zdravé.

Anders Moller z pařížské Univerzity Pierra a Marie Curie a Tim Mousseau z University v Jižní Karolině studovali populaci ptáků v Černobylu. Výzkum potvrdil mnoho genetických odchylek a jiných abnormalit. "Objevili jsme mnoho bílých vlaštovek, hodně jich mělo aspoň bílé chomáče peří," řekl Mousseau. Vloni Moller a Mousseau publikovali v časopise Journal of Animal Ecology studii o ptácích v černobylské oblasti. Rozmnožovací schopnosti ptáků byly mnohem nižší než u jejich přbuzných z jiných lokalit. " V Itálii se 40 % vlaštovek každý rok vrací, zatímco v Černobylu je to maximálně 15%," říká Mousseau.

Vědci soudí, že stěhovavá zvířata, zejména ptáci, jsou obzvlášť náchylní na poškození radioaktivitou. Na stále ještě zamořená místa přilétají unavení po dlouhé cestě s minimem obraných látek. Tažní ptáci navíc své zmutované geny rozšiřují na ostatní populace a mutace se tak v nejhorším případě mohou rozšířit do celého světa."V nejhorší verzi scénáře by postupně zmutovala celá světová populace vlaštovek", obává se Mousseau.

Otázkou je, co se děje se vznikajícími mutanty, když hladina radiace je zde stále tak vysoká, že ani pro lidi není bezpečné se vrátit. Je možné, že organismy, které následkem radiačního spadu zmutovaly, uhynuly, nebo je „převálcovaly“ organismy, které neměly radiací poškozen růst a reprodukci. Ukazuje se, že je mnoho mutací, při kterých vypadne některý úsek DNA. Příkladem je množství mladých ryb, které žijí v nádržích na vodu k chlazení reaktorů a u kterých lze pozorovat různé deformace. Dospělé ryby zde žijící, jsou ale překvapivě zdravé. Svědčí to o tom, že organismy poškozené radiací hynou mladé.

Mutadce není jediným důsledkem radioaktivity. Biolog James Morris studuje území Červeného lesa a nalezl zde už několik stromů rostoucích do podivných zkroucených tvarů. Strom narušený radiací roste jiným směrem než by měl. Jak Morris říká, "stromy nevědí, kde je nahoře a kde dole."

 
( článek : Reuters)

Zpět